Hana Zagorová — Paroles et traduction des paroles de la chanson Soucit
La page contient les paroles et la traduction française de la chanson « Soucit » de Hana Zagorová.
Paroles
Láska zvedá dlaně pláčem raněné,
znovu rodí věty dovyprávěné.
Láska vodí rájem duše zasněné,
někdy hledá, ale soucit právě ne.
K čemu soucit? Nanejvýš tak utěší
náruč prázdnou jako pouhé přístřeší.
Věty váznou, jsou čím dál tím prázdnější.
Nic než soucit, nemůže být smutnější.
Možná, že právě v této chvíli
ústa bez očí látají prapor sněhobílý až se roztočí.
Soucitem kajícným a chladným lásku zaskočí.
Však mezi nás dva nikdy nevkročí.
Smutný soucit, chladné tváře kamenné,
naráz dělí prsty dříve spletené.
Nezacelí lávky na prach spálené.
Smutný soucit, soucit lásky znavené.
Možná, že právě v této chvíli
ústa bez očí látají prapor sněhobílý až se roztočí.
Soucitem kajícným a chladným lásku zaskočí.
Však mezi nás dva nikdy nevkročí.
Láska zvedá dlaně pláčem raněné,
znovu rodí věty dovyprávěné.
Láska vodí rájem duše zasněné,
někdy hledá, ale soucit právě ne.
Možná, že právě v této chvíli
ústa bez očí látají prapor sněhobílý až se roztočí.
Možná, že právě v této chvíli
ústa bez očí látají prapor sněhobílý až se roztočí.
Možná, že právě v této chvíli
ústa bez očí látají prapor sněhobílý až se roztočí…
Traduction des paroles
L'amour soulève les paumes pleurant blessé,
il renaît des phrases.
L'amour mène le paradis de l'âme rêveuse,
parfois, il cherche, mais pas la compassion.
Compassion pour quoi? Plus réconfortant
les bras vides comme un simple abri.
Les phrases se ferment, elles deviennent de plus en plus vides.
Rien que la compassion peut être plus triste.
Peut-être en ce moment même
Les bouches sans yeux tissent une bannière de neige et de blanc jusqu'à ce qu'elle tourne.
La Compassion, la repentance et l'amour froid s'accrocheront.
Mais il ne mettra jamais les pieds entre nous.
Triste compassion, visages de Pierre froids,
en même temps divise les doigts préalablement tressés.
Ils ne couvrent pas les gangs de poussière.
Triste compassion, compassion de l'amour fatigué.
Peut-être en ce moment même
Les bouches sans yeux tissent une bannière de neige et de blanc jusqu'à ce qu'elle tourne.
La Compassion, la repentance et l'amour froid s'accrocheront.
Mais il ne mettra jamais les pieds entre nous.
L'amour soulève les paumes pleurant blessé,
il renaît des phrases.
L'amour mène le paradis de l'âme rêveuse,
parfois, il cherche, mais pas la compassion.
Peut-être en ce moment même
Les bouches sans yeux tissent une bannière de neige et de blanc jusqu'à ce qu'elle tourne.
Peut-être en ce moment même
Les bouches sans yeux tissent une bannière de neige et de blanc jusqu'à ce qu'elle tourne.
Peut-être en ce moment même
Les bouches sans yeux flottent la bannière de neige et de blanc jusqu'à ce qu'elle tourne…